AKCE VEŘEJNÉ

PŘIPRAVUJEME ...

Vyhledávání

< návrat zpět

VELKÝ RYBNÍK


V roce 1852 založila Společnost kutnohorských mlynářů, tzv. Obickorybniční společnost, Velký rybník prvně zván Oubický - Obický. Rybník byl vybudován jako jakási údolní přehrada přímo na Vrchlici, zatímco ostatní rybníky byly pouze na mlýnských náhonech. Rybník měl zadržovat vodu a vhodně regulovat její přívod na níže položené mlýny a jiné průmyslové podniky v Kutné Hoře, jako byl např. Tellerův cukrovar. Pod samou hrází Velkého rybníka stojí dnes už jen obvodové zdi Šimákova mlýna, zvaného též Šimonův, postaveného již v 15. století. Bohužel v roce 1904, za mlynáře Františka Kovaříka, vyhořel a již nebyl obnoven. Požár vznikl údajně přehřátím „krupníku“, stroje na výrobu krup. Podíl mlýnu „práva na vodu“ koupila pak od Obickorybniční společnosti právě firma M. B. Teller, provozující kutnohorský cukrovar. Tato společnost postupně skupovala vodní práva od mlýnů, které se ocitly zásluhou požáru, krize či jiné nepřízně osudu v potížích. Zajišťovala si tak dostatek vody pro oba kutnohorské cukrovary, jež společnost vlastnila.

Dnešní rekreační Velký rybník vznikl na místě bývalých mlýnů Obického a Stračovského. Obický byl zcela zatopen a u Stračovského se dosud dochovalo torzo sklepa. Ve Stračovském mlýně je v 18. století připomínán mlynář Jan Stračovský. Později se mlýn zval také jako „mlýn pod kavkami“. U Velkého rybníka z původního baráčku pro hlídače, majícího na starosti zejména obsluhování stavidla, se vyvinul hostinec, který poskytoval v 19. století (zvlášť za rodiny Polednovy a potom Koudelkovy) vítané občerstvení při procházce po mlýnech.

Ve skalnatém údolí v dnešní chatové oblasti u Velkého rybníka stával i mlýn Řešeto. Název „řešeto“ znamenalo vlastně síto, na němž se prosívalo např. zrní či mouka. Mlýn nesl název i podle majitelů: Kmenův a podle posledního pak Šnýdrův. Před 2. světovou válkou se už v mlýně nemlelo, rodina Šnýdrova hospodařila převážně na okolních polnostech. V 50. letech byl majetek rodiny vyvlastněn. Dnes bychom na místě mlýna našli už jen torzo sklepa poblíž dvojchaty, kolem níž se prochází cestou k přehradní hrázi.

Postavení přehrady na Vrchlici vedlo k zániku nejen mlýna Řešeta. V zátopové oblasti se ocitly další čtyři mlýny: Slaměnec, Stará Lhota, Rabštejnka a Karlov. Slaměnec stál cca 50 metrů za dnešní přehradní hrází kousek pod Dračí skálou a je doložen v 2. pol. 16. století za mlynáře Václava Slaměnského. Název mlýna pocházel buď od majitele, nebo podle střešní krytiny - slaměných došek. Mlynář V. Slaměný si prý účtoval vysokou odměnu za mletí. Později se na mlýně střídali další mlynáři, čímž se měnil i název: Řezáčův, Vokřálův… Už po 1. svět. válce se s prací ve mlýně končilo a majitelé se věnovali spíše zemědělství.

Na dně zaniklého Vejvanovského rybníka při ústí bezejmeného potůčku přitékajícího od Mezholez stával až do těsně poválečného období pracující mlýn Rabštejnka pojmenovaný podle údajné tvrze stojící ve středověku na ostrohu nade mlýnem.

FACEBOOK

SPOLUPRACUJEME